Chanovice - kostel Povýšení svatého Kříže

Kostel Povýšení Svatého Kříže Jednou z dominant Chanovic je Kostel Povýšení Svatého Kříže. Původní kostel je datován jako pozdně románský z 1. poloviny 13.století. V konfirmačních knihách je zaznamenán přehled farářů až do husitských válek, kdy byl kostel pravděpodobně opuštěn. Záznam o koupi zvonu koncem 15. století nasvědčuje tomu, že činnost kostela byla znovu obnovena. Zásluhu na tom zřejmě měli noví majitelé panství, slavný rod Chanovských z Dlouhé Vsi, kteří se rozhodli kostel přestavět. Jan Ignác Dlouhoveský, pražský biskup, nechal kostel vysvětit 14. září 1688. Přestože byl kostel přestavěn a vysvěcen, zůstal kostelem filiálním (pobočný kostel při kostele farním).

 

V roce 1717 koupil chanovické panství zbožný Ferdinand Jáchym Rumerskirch, který dal zubožený kostel opět do pořádku a zavedl pravidelné nedělní bohoslužby. Roku 1751 získal dekret na zřízení chanovické fary a stal se patronem kostela. Kuriozitou je, že na rozdíl od okolních farností nemuseli naturální desátky odvádět chanovičtí poddaní, ale hradil je sám F.J. Rumerskirch. Při účasti na bohoslužbách sedávala vrchnost podle starobylých zvyklostí na pravé straně presbyteria (kněžiště) na zvláště pro ni určené lavici (sedile). Protože nebylo malé chanovické presbyterium pro patrona kostela dost důstojné, nechal Rumerskirch přistavět nové oratorium (čestné místo pro patrona kostela, dnes je zde Boží hrob). Na tomto oratoriu sedávali ještě roku 1945 poslední šlechtičtí držitelé panství, Goldeggové. V kostele přibyla také nová sakristie, kazatelna, byly provedeny další úpravy. Čas konání bohoslužeb byl přesunut z nevhodné polední doby na 10 hod. (v létě 9 hod.). Rumerskirch daroval kostelu vzácný kříž vyřezávaný ze slonové kosti, prý samotným císařem Ferdinandem III. Zachovaná literatura hovoří o oltářním obrazu sv. Jana Nepomuckého od Škréty, tento obraz zde však už bohužel nenajdeme.

Velký požár v roce 1781 zachvátil i kostel, ale to nejcennější, zvon kostela (zvon sv. Pavla), datovaný do 15. století, vyvázl bez úhony a zvoní na kostele dodnes. Eduard rytíř Daubek nechal v kostele zhotovit nádherná vitrážní okna. Jejich autorem je malíř František Bohumil Doubek , který vymaloval i strop a stěny kostela. V současné době můžeme vidět pouze stropní alegorii, ostatní fresky byly přebíleny. Na konci 70.let 20.století prošel kostel rekonstrukcí. Malíř Josef Fencl provedl odbornou restauraci mobiliáře, který pochází převážně z 18. století a obsahuje např. obraz Panny Marie Zbraslavské, obraz Piety a sochu Panny Marie Lurdské. Nová dlažba bohužel překryla dva nečitelné náhrobní kameny patřící zřejmě prvním z rodu Chanovských.

Kostel je otevřen pravidelně pouze během nedělní bohoslužby (od 8 hod.), ale konají se zde také vánoční a velikonoční koncerty. Kostel patří nyní pod Farní úřad ve Velkém Boru.

(Podrobnější informace viz. publikace Zámek Chanovice – Historie a možné perspektivy, vydala Obec Chanovice)

 

 

 


Mapa