Hejná - obec

V polovině 13. století byl na svahu vrchu Pučanky postaven románsko - gotický kostel sv. Jakuba a Filipa. Kostel je jednoduchá jednolodní stavba a původně byl zasvěcen jen sv. Jakubovi Většímu. Presbytář je sklenut renesanční hřebínkovou klenbou a dochovaly se i pozdější barokní úpravy. Původně patřil hejenský kostel do farnosti maloborské, od roku 1787 byla Hejná přidělena k farnosti nezamyslické. V obci stojí obdélná kaplička s půlkruhovým závěrem z 18. století zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a boží muka pravděpodobně z 18. století.

 

V okolí Hejné se nachází stará památná rýžoviště zlata, nedaleko teče řeka Otava s bohatou historií voroplavby, perel a lososů, je zde i vápenkářská tradice.

 

Hejná má od roku 1998 i svůj znak: červeno-zeleně rozdělený štít, vlevo v červeném poli tři šikmo položené stříbrné ostrve nad sebou, každá o třech sucích, vpravo v zelené části zkřížené stříbrné špičáky. Zelená barva znázorňuje lesy v okolí Hejné, špičáky jsou symbolem hejenského vápencového lomu, který byl důležitým prvkem v životě obce.Ostrve připomínají, že Hejná patřila břevnovskému klášteru benediktinů.

 

Pramen: Mgr. Zdeňka Řezníčková, vysvětlující tabule naučné stezky Velké Hydčice - Hejná - Nezamyslice

 

V obci je umístěna pamětní deska učiteli Josefu Vaněčkovi, který svůj život zasvětil okolní přírodě. Josef Vaněček se narodil 5. ledna 1910 ve Lnářském Málkově na Blatensku. Základní školu absolvoval v Kadově, měšťanskou školu v Blatné a do Českých Budějovic se přihlásil na učitelský ústav. Po jeho absolvování působil jako učitel ve školách v Sokolově, Boru u Tachova, Spankově, Rabštejně nad Střelou a v Chanovicích. 1. února 1939 začal učit ve škole v Hejné. Zde pracoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1970, tedy více než třicet let jako řídicí učitel. Důchod potom trávil v Sušici. Kromě svého učitelského povoláni je Josef Vaněček v regionu znám jako vynikající znalec místní přírody. V roce 1942 se stal konzervátorem ochrany přírody pro tehdejší okres Horažďovice a po sloučení okresů zastával od roku 1961 tuto funkci pro nově vzniklý okres Klatovy.Jeho původní zájem o mineralogii a zoologii byl po příchodu do Hejné doplněn o botaniku. Botanickým výzkumům věnoval posléze většinu svého času stráveného v Hejné.

 

Díky jeho aktivitám a iniciativě byla v roce 1948 vyhlášena přírodní rezervace Pučanka a v roce 1953 Prácheň.Podílel se na soupisu dřevin v zámeckých parcích, zeleně na nelesní půdě, památných stromů a na vyhlášení klidových oblastí na Klatovsku. Byl činný i při vyhlašování Chráněné krajinné oblasti Šumava, kde následně pracoval v jejím poradním sboru. Pověstný je jeho herbář, který obsahuje více než 15 000 položek a který je dnes součástí veřejných sbírek nejen řady muzeí v regionu, ale univerzitních pracovišť a dalších institucí. Nejvýznamnější z více než 100 publikovaných statí a odborných článků týkajících se botaniky a ochrany přírody je bezesporu kniha Květena Horažďovicka z roku 1969. V roce 1977 byl Josefu Vaněčkovi udělen čestný titul Zasloužilý člen Československé botanické společnosti, jejíž jihočeskou pobočku pomáhal zakládat. Za dlouholetou činnost v ochraně přírody získal i v roce 1987 titul Zasloužilý pracovník ministerstva kultury.

 

Josef Vaněček zemřel v Sušici 21.12.2001. Pamětní deska na budově bývalé školy v obci Hejná, kde po většinu života aktivně působil, mu byla odhalena 31.3.2012.

 


Mapa