Hartmanice - Hořejší Těšov

První písemné zmínky o Hořejším Těšovu jsou z roku 1428. Jeho vznik je spojován s těžbou zlata ve zdejších horách. Tehdy krajina pomalu a jistě začínala měnit svoji tvář. Dříve hřebeny a strže pokryté pralesem jsou víc a víc obnažovány, svahy hor jsou proděravěny množstvím štol, výkopů a načechrány mnoha stovkami hromad vykopané zeminy. Velké štoly vznikají kolem Hamižné u Hartmanic na hřbetu mezi Hořejším Těšovem a Mochovem. V té době však tyto vsi zřejmě ještě nestály. Vždyť první písemná zmínka o Hořejším a Dolejším Těšově pochází až ze zmiňovaného roku 1428.

Oblast Hartmanicka však nepochybně vzkvétala a rozvíjela se, a zcela jistě tu žilo a pracovalo mnoho lidí. Snad ani ne stovky, spíše tisíce horníků a jejich rodin tehdy zaplavily zdejší území. Rozkvět zastavila až třicetiletá válka, po které území hospodářsky upadlo.

V berní rule z roku 1654 jsou uvedeni dva rolníci a tři zahradníci, dva pusté grunty, k nim role ladem ležící (celkem 41 str.). Celkem je tu uváděno na 84 str. rolí a k nim 19 kusů dobytka. Půda je písčitá a hubená (chudá). V roce 1869 tu žije 380 obyvatel a v roce 1930 už 306 a v roce 1991 jen šest stálých obyvatel.

Před Hořejším Těšovem se otvírá vyhlídka na Kašperskohorsko a Hartmanicko, na vzdálenějším horizontu je vidět prales Boubín. Při prohlídce vsi upoutají návštěvníky zachovalé objekty lidové architektury.

Nad Hořejším Těšovem se nachází jedna z velkých sněžných jam, pozůstatek středověkého dolování zlata i novověké těžby křemene pro sklárny.

Pramen: leták k Farmářské stezce vydaný společností AgAkcent s.r.o. v roce 2002.

Mapa