Plánice - Sousoší Nejsvětější trojice

Sloup Nejsvětější Trojice je kulturní památkou evidovanou ve státním seznamu. Barokní sousoší se sloupem bylo postaveno na místě někdejšího pranýře v horní části náměstí za dnešní radnicí patrně jako poděkování Bohu za ukončení morové nákazy dobytka, která ve městě a okolí řádila v roce 1742. Morem vyhynulo 377 kusů dobytka hovězího, volů, krav a jalovic. Sousoší bylo v roce 1783 opraveno mistrem Františkem Kopeckým. Sloup Nejsvětější trojice je kulturní památkou evidovanou ve státním seznamu. Ve středu vyzděné základny je osazen kamenný podstavec s výraznou patkou a přesahující krycí deskou. Stěny podstavce jsou zdobeny vpadlými zrcadlovými plochami. Na podstavci je osazen sloup s mohutnou patkou s obloukovou profilací a akantovým dekorem. Architektura sloupu je ukončena korintskou hlavicí, která nese sousoší Nejsvětější trojice.

Postavy Boha otce a syna jsou ztvárněny v tradičním ikonografickém pojetí první poloviny 18. století a jsou umístěny čelně proti vstupu zámku. Na opačné straně jižním směrem doplňuje sousoší postava Panny Marie v mírně nadživotní velikosti. Na zádech Panny Marie je umístěna holubice, symbolizující Ducha svatého. Sloup Nejsvětější trojice je výrazným urbanistickým prvkem, utvářejícím charakter prostranství před vjezdem do zámku. Dosavadní typologické posouzení ukazuje na podobnosti s mariánským sloupem v Horažďovicích a na možnost shodného autora. Zajímavostí je především existence sochy P. Marie, která se běžně na podobných sloupech nevyskytuje. Obyčejně nacházíme sloupy buď jen se sochou P. Marie, nebo se sousoším Nejsvětější trojice. V letech 1998 - 99 byl sloup se sousoším zrekonstruován nákladem města za přispění státní dotace a dnes je ozdobou parku na náměstí. Autory restaurátorských prací byli restaurátor Jan Turský z Prahy a umělecký kameník Jan Kozák z Mlynářovic. Za velkého zájmu veřejnosti se v září 1999 uskutečnilo na plánickém náměstí slavnostní předání zrestaurované památky.

Zdroj: Ing. Martin Kříž


Mapa