Chudenice - pomník Josefu Dobrovskému
Josef Dobrovský se narodil 17. srpna 1753 v Děrmetu nedaleko Rábu v Uhrách (nyní Maďarsko). Jeho otec se jmenoval Doubravský, nesprávným zápisem do matriky se však z Doubravského stal Dobrovský.V rodině se hovořilo jen německy a s češtinou se Dobrovský blíže seznámil až na gymnáziu v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod) v letech 1762 - 1766 a později na klatovském gymnáziu u jezuitů, v jejichž humanitní třídě studoval v letech 1766 - 68.
Roku 1769 odešel Josef Dobrovský studovat filozofii do Prahy. Ve studiu vynikal a byl nejlepším studentem z promovaných v roce 1771. Následující rok vstoupil na teologickou fakultu, stal se novicem jezuitského řádu a chystal se na misii do Indie. K té však nedošlo, neboť jezuitský řád byl roku 1773 papežem Klimentem XIV. zrušen. Dobrovský se rozhodl pokračovat ve studiu teologie, které dokončil roku 1776 a završil jáhenstvím. Následně nastoupil do služeb hraběte Nostice a v letech 1776 - 1787 zde působil jako vychovatel a učitel.
Jeho vtipnost, řečnická pohotovost, ušlechtilá mysl a společenský takt jej činila středem pozornosti a v Nosticovském domě, který mu zajistil živobytí, byl považován za člena rodiny. Zde se Dobrovskému již v mládí otevřela cesta do společnosti, ke knihám i archivům.
Roku 1787 byl Dobrovský vysvěcen na kněze a téhož roku začal učit, jako vícerektor později rektor, na generálním semináři v Hradisku u Olomouce.Po smrti císaře Josefa II byl však seminář zrušen, Dobrovský byl v 37 letech penzionován a vrátil se do Prahy a až do konce života byl soukromým vědcem. Právě v této době napsal množství zásadních prací pro slavistiku, filologii a i histografii.
Josef Dobrovský byl polygot, znal mnoho jazyků, zabýval se fyzikou i matematikou, archeologií i botanikou. Jeho hlavním zájmem se stala tři témata: české dějiny, český jazyk a česká literatura. Paradoxně však svá díla psal latinsky nebo německy a to včetně svých třech stěžejních děl: Dějiny české řeči a literatury (1792), Zevrubná mluvnice českého jazyka (1809), Základy jazyka staroslovanského (1822).
V Chudenicích Dobrovský pobýval v letech 1816 - 1828 jako host hraběte Eugena Černína, který byl proslulým vzdělancem a jehož zámek Lázeň u Chudenic navštěvovali nejvýznačnější čeští učenci té doby. Hrabě se s Dobrovským poznal již jako čtrnáctiletý mladík a od počátku je poutalo vřelé přátelství i společný zájem o botaniku, historii a archeologii. Abbé se hraběti zalíbil svou učeností, hraběnce Terezii pak nesmírnou dobrotou a láskou k jejím dětem, s kterými trávil celé dny v hrách a rozmluvách.
Dobrovskému, který trpěl občasnou duševní skleslostí pocházející až v zatemnění smyslů, pobyt na chudenickém venkově velmi prospíval. Léčil se koupelemi ve studené vodě, procházkami v ranní rose a na čerstvém vzduchu. Podnikal i dlouhé několikadenní výlety do okolí mezi lid a známý byl také svými výpravami za vykopávkami, mohylami i starými sídlišti. Prošel skoro celé Klatovsko, Kdyňsko a okolí Domažlic.
Oblíbeným místem Josefa Dobrovského bylo Výšensko (dnes vrchol kopce Žďár), kde často sedával při zbytcích věže s kaplí bývalého kostela sv. Wolfganga (dnes zlidověle Bolfánek). Abbé si umínil, že kapličku opraví a skutečně ji s dovolením hraběte opravoval. Několikrát zde sloužil mši svatou. Nejslavnější pak 31. října 1828, na svátek svatého Wolfganga, při které zpíval poleňský učitel Josef Behenský, zvaný Pejrek, staroslověnský hymnus Hospodine pomiluj ny. Také větší část posledního léta svého života strávil Josef Dobrovský v zámku Lázeň u Chudenic. Avšak za tohoto letního pobytu nebyl učencův zdravotní stav dobrý a v jeho jednání se nejednou projevila pomatenost smyslů.
V listopadu 1828 opustil Dobrovský Chudenice, aby se sem již více nevrátil. Zemřel 6. ledna 1829 v Brně.
Pomník Josefa Dobrovského zbudoval Klub českých turistů v Chudenicích při Šmilovského cestě na místě, kde měl kdysi Dobrovský svoje pole a kudy rád chodíval do kaple sv. Anny. Při zhotovení pomníku byla použita mísa na svěcenou vodu, tzv. kropenka, z bývalého poutního kostela sv. Wolfganga, která byla při rozebrání kostela dlouhá léta uložena v panských stájích.
Odhalení pomníku českého národního buditele se zúčastnili členové Klubu českých turistů a přítomni byli i manželé Černínovi. Tento akt se uskutečnil na sv. Václava roku 1941, za druhé světové války, v období tzv. heydrichiády, kdy byl vyhlášen výjimečný stav a byly zahájeny popravy českých lidí.Tehdejší odhalení pomníku lze tedy považovat za skutečné hrdinství a projev ryzího vlastenectví.
Zdroj: Vysvětlující tabule na naučné stezce Žďár v Chudenicích