Týnec - obec
První písemná zpráva o Týnci pochází z roku 1227.
Dominantou obce je kostel Na Nebevzetí Panny Marie. Jeho čtyřicetimetrová věž je vidět z širokého okolí. Týnecké pouti s jezuitskými kazateli se staly pověstnými od šedesátých let 17. století. V tehdejší době náboženského zanícení získal týnecký kostel pověst zázračného poutního místa. Ves Týnec se řadí mezi nejstarší sídla v kraji. Archeologický průzkum prokázal zdejší osídlení již v první polovině 9. století. Ve falsu z roku 1227 se Týnec uvádí ve vlastnictví kláštera benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském. V 1. polovině 14. století jej získal rod vladyků, kteří se podle vsi nazývali „z Týnce“. Po roce 1420 v době husitských válek se Týnec stal součástí panství Klenová a v 1. polovině 16. století zcela zpustl.
Pustý Týnec od vlastníka Klenové v roku 1554 odkoupil rytíř Bořivoj Rochce z Otova. Postupně obnovil tvrz, poplužní dvůr a poddanými osídlil ves. Dosud jej připomínají boží muka z roku 1575 (v Rozpáralce).
Dědičky rytíře Bořivoje Rochce malé panství Týnec v roce 1584 prodaly Janovi Vidršpergárovi z Vidršperka na Lomci (členu panského stavu). Nový vlastník se s rodinou přestěhoval do Týnce. Se svou druhou manželkou Alenou z Běšin postupně obnovoval týnecký gotický kostel z první poloviny 14. století. Kromě jiného jej připomínají bohatě vyřezávané dveře kostela z roku 1617.
V roce 1622 se do rodiny Vidršpergárů na Týnci přiženil Vilém Albrecht z Kolovrat Krakovský, jenž od roku 1624 malé panství Týnec vlastnil. Byl pětkrát ženat, postupně zbohatl, z Týnce učinil feudální panství střední velikosti a vykonával funkci nejvyššího sudího a ke konci života funkci nejvyššího hofmistra království Českého. V Týnci nechal ke kostelu kolem roku 1660 přistavit věž, do níž pořídil tři zvony (1666-69). Během jeho života byl kostel zbarokizován a od šedesátých let 17. stol. se z Týnce stalo mariánské poutní místo. 1676 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Se svolením císaře se Týnec stal fideikomisním panstvím pro druhorozeného syna hraběte Maxmiliána Norberta, jehož rod vlastnil Týnec do roku 1869. Vysoký královský úředník hrabě Maxmilián Norbert na přelomu 17. a 18. století nechal v Týnci postavit reprezentační zámek (jehož západní křídlo pro nedostatek finančních prostředků zůstalo nedostavěno). Kromě rokokových úprav v šedesátých letech 18. stol. původní barokní stavba zůstala zachována.
Socha sv. Jana Nepomuckého při staré cestě zámkem je z roku 1754, socha Immaculaty z roku 1669. Hřbitovní kaple sv. Barbory z let 1757-58 byla v roce 1839 upravena na hrobku Kolovratů Krakovských.
Od roku 1869 bylo panství Týnec osmnáct let administrováno, zámek a týnecký velkostatek byly pronajaty. Po roce 1887 postupně převzal zadlužené panství Týnec hrabě Leopold Filip z Kolowrat Krakovský z rodu hraběte Františka z Kolovrat Krakovského, staršího syna Viléma Albrechta. Po ukončení pozemkové reformy byl týnecký zámek prodán a v roce 1928 adaptován na hotel „Zámek Týnec“, jenž po několika letech v době krize zanikl. V současné době je zámek postupně opravován.
Autor: Ing. Vladimír Brokeš