Hradešice - obec
První písemná zmínka o Hradešicích je z roku 1360, a to v souvislosti se zdejším kostelem Proměnění Páně. Ve 14. století patřila vesnice pánům z Janovic, později v letech 1374-1422 Vilémovi z Čachrova a poté jeho synovi Jencovi. V 16. století byla součástí rábského panství a od roku 1591 patřila panství Nalžovy. Hradešice byly roku 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou zónou. Jedním z důvodů vyhlášení vesnické památkové zóny je neobvyklé urbanistické řešení ve tvaru latinského kříže. Jádrem vsi je pravidelná náves, na které se kdysi hrávalo ochotnické divadlo, jehož tradice byla v nedávné době obnovena. Barokní fara byla sídlem obecního úřadu a knihovny, které byly v roce 2012 přestěhovány do zrekonstruované budovy bývalé školy. V sousedství fary stojí budova bývalého hostince U Panušků, kde v roce 1880 zavedl hostinský Karel Panuška jako první v Čechách výrobu uherského salámu. Za vlády Marie Terezie se začaly stavět nové kvalitní silnice. Jedna z nich, tzv. císařská silnice č. 21 z Českých Budějovic přes Strakonice do Klatov, oddělila od vlastní obce část s kostelem, hřbitovem a bývalou školou. V Hradešicích se narodil básník, redaktor a překladatel jazyka Vladimír Stuchl. Je autorem několika básnických sbírek.
Na severním okraji obce stojí farní kostel Proměnění Páně z druhé poloviny 14. století, který je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek. Dobu jeho vzniku dokazují i dochované zbytky gotických fresek v původní klenbě. Umístění kostela a kruhová zeď kolem hřbitova naznačují, že měl kdysi i obranný charakter. Věž kostela skrývá také jeden technický unikát, a to funkční věžní hodiny od Václava Krečmera z roku 1899. V ČR se dochovaly asi jen troje věžní hodiny tohoto typu. U vchodu na hřbitov je hrob hradešického rodáka Msgre. ThDr. Antonína Melky, papežského preláta, profesora bohosloví a náboženského spisovatele.
Při silnici přibližně 2 km za Hradešicemi určitě nikdo nepřehlédne kapli svatého Antonína Paduánského, která je zařazena mezi posvátná a poutní místa diecéze českobudějovické. Už na Müllerově mapě Čech z roku 1720 je zde zaznamenána poustevna sv. Antonína. Kapli, původně zasvěcenou patronce horníků sv. Barboře, nechal v roce 1787 postavit František Taaffe. Od roku 1809 je součástí kaple novogotická rodinná hrobka rodiny Taaffů. Vedle kaple roste 400 let starý dub, nejstarší v kraji.