Plánice - Přírodní park Plánický hřeben
Přírodní park Plánický hřeben byl vyhlášen v roce 1979 bývalým Okresním národním výborem Klatovy za účelem ochrany pramenné oblasti Úslavy a zachování území pro jeho biologické, krajinné a estetické hodnoty.
Území zaujímá 7 851 ha ve vrcholové části Plánické vrchoviny, která mezi Šumavou, Brdy a Blatenským pohořím tvoří jakousi migrační křižovatku. Přírodnímu parku dominují vrchy Rovná (728 m n. m.), Barák (706 m n. m.), Stírka (706 m n. m.) a Velký kámen (674 m n. m.). Přímo na tento park navazuje na okrese Plzeň – jih přírodní park Kakov – Plánický hřeben s nejvyšším vrcholem Na Balkáně (706 m n. m.).
Oba parky jsou tvořeny převážně migmatity, které jsou prostoupeny nemigmatizovanými horninami, v nižších polohách tvoří podloží granodiority a injikované ruly.
Území je pramennou oblastí řeky Úslavy (v horním toku Bradlavy) z významnějších toků najdeme v území ještě Habartický potok a Tůni.
V členitém terénu vyniká mozaikovitá struktura lesů, zemědělsky využívaných ploch, rybníků a rybníčků a malých sídel. Původně nejrozšířenější vegetační typ Plánické vrchoviny květnatou bučinu s vtroušenou jedlí (Abies alba) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) najdeme dnes v chráněných územích Jelení vrch nebo Velký kámen.
Přírodní památka Dolejší dráhy je naopak ukázkou vysoké diverzity biologicky zcela odlišných biotopů, kde mokřadní ekosystémy s ohroženými druhy rostlin navazují na suchá stanoviště a kamenná moře.
Ze zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze jmenovat rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), plavuň vidlačku (Lycopodium clavatum), datla černého (Dryocopus martius) nebo územím migrujícího rysa ostrovida (Lynx lynx).
Bohatou kulturně historickou tradici má město Plánice, které je poprvé zmiňováno roku 1144, a které je rodištěm významného českého vynálezce Františka Křižíka.
Částí přírodního parku probíhá červenou barvou značená turistická stezka, jež nese vynálezcovo jméno. Touto cestou měla údajně Křižíkova matka nosit svému studujícímu synovi potraviny do Prahy. Na řece Úslavě stojí dodnes několik mlýnů, z nichž některé ještě donedávna fungovaly jako malé pily. V osadě Nicov stojí za pozornost poutní kostel Narození Panny Marie – bazilika s dvouvěžovým průčelím, která svým architektonickým výrazem vysoko přesahuje měřítka obvyklá u vesnických kostelů. V její blízkosti je studánka s radioaktivní vodou opředená pověstmi o mnoha zázračných uzdraveních.
V neposlední řadě je ve vsi Kvasetice zajímavé torzo barokní sýpky, dále část dochované tvrze s gotickým základem na nedalekém statku Kratice nebo původní památkové chráněné brány k venkovským objektům v obci Petrovice.