Dominantou Chudenicka viditelnou z daleka je rozhledna Bolfánek. Z této věže, která se nachází na nejvyšším vrcholu lesa Žďár (583 m n.m.), je možno přehlédnout široké okolí a kochat se zdejší malebnou krajinou. Věž je pozůstatkem kostela svatého Wolfganga, též název Bolfánek, je počeštěnou zdrobnělinou jména Wolfgang.
Sv. Wolfgang byl původně biskup v bavorském Řezně, který se zasloužil o šíření křesťanství v tehdejších Čechách a významnou měrou přispěl ke zřízení biskupství v Praze (roku 973). Pověst praví, že Wolfgang šel pěšky z Řezna do Prahy vysvětit prvního pražského biskupa a při zpáteční cestě se zastavil na návrší u Chudenic, kde přenocoval a založil kostel. O stavbě kostela samotného se zachovalo též několik pověstí.
Předchůdcem rozhledny byla kaplička, která stála na stejném místě jako dnešní rozhledna. Byla postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga, který tu přespával na cestě z Prahy roku 983. Podle něj byl vrch i pojmenován (Svatý Wolfgang). V letech 1722 - 1725, na popud Františka Josefa Černína, proběhla na místě kapličky stavba barokního poutního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Kostel začal chátrat poté, co byl kvůli náboženské reformě císaře Josefa II., stejně jako mnoho dalších, v roce 1786 uzavřen. V roce 1810 musel být pro velkou zchátralost zbořen. V roce 1845 však věž, která tu po kostelu zůstala, dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. Byla opatřena střechou s pěti věžičkami a gotickým pavlánem. Tuto práci provedl mistr tesařský J. Kubát z Pušperka. Na vrchol věže vede 138 schodů. Odměnou za vynaloženou námahu při výstupu na vrchol rozhledny je nezapomenutelný dokonalý kruhový výhled na panorama Šumavy, vrcholy Českého lesa, lze spatřit také Radyni, Plzeň a Brdy a při dobré viditelnosti i Krušné hory a vrcholky Alp.V roce 1829 zde sloužil u kaple slavnou staroslovanskou mši Josef Dobrovský.
Kostel po přestavbě byl dlouhý 26 metrů, s obdélníkovou lodí a užším presbytářem obráceným k východu. Původní věž byla cibulovitá a teprve později byla přestavěna do současné podoby, jejímž vzorem byla prý Černá věž v Klatovech. Až roku 1897 byla zřízena nynější kaple při věži. V ní se ukazuje skála, na které sv. Wolfgang stál, když se loučil s Chudenickým lidem. V kameni je možno spatřit otisk stopy i důlek po biskupské berle a přisuzují se mu též léčivé účinky. Pod kaplí se nachází kamenné lůžko, o němž se traduje, že na něm sv. Wolfgang přespával. Oltářní obraz sv. Wolfganga žehnajícího městečku Chudenice malovala hraběnka Františka Černínová.
Pověsti o Bolfánku:
Chudenice – Bolfánek s ďáblovou škvírou
Na vrchu Žďár nad Chudenicemi stával poutní kostel svatého Wolfganga. Po zrušení kostela Josefem II a zboření kostelní lodi byla jeho věž upravena na rozhlednu. Lidově se tomu místu dnes říká Bolfánek. Podle pověsti založil tento kostel řezenský biskup Wolfgang, když se vracel v roce 973 domů po vysvěcení Sasa Dětmara prvním českým biskupem v Praze. Problém byl v tom, že to, co se svojí družinou přes den postavil, ďábel v noci zboural. Dohodl se proto s čertem, že mu bude patřit duše prvního, kdo nového kostela vejde. Jako první vběhl po dokončení kostela dovnitř vlk a zklamaný ďábel zmizel za velkého rachotu dírou ve skále. V současné době je široká asi 15 cm a říká se, že až jí projde člověk, nastane konec světa.
Konec světa
U věže je přistavěná kaplička a v ní kámen, na kterém je stopa svatého Wolfganga. Podle pověsti zde světec hlídal puklinu, aby se ďábel nemohl vrátit ve dne i v noci a na kameni spal. Tomuto kameni se přisuzují léčivé účinky.
Posvátný trojúhelník
Bývalý kostel sv. Wolfganga (Bolfánek) je podle pověsti jedním ze tří kostelů posvátného trojúhelníku. Tento trojúhelník se nachází mezi kostely v Bukové a Otěšicích. Trojúhelníku se mají vyhýbat velké živelné katastrofy a neštěstí. Až přijde konce světa, přežijí jenom ti lidé, kteří se skryjí právě sem.
