Chudenice - Chudenická bažantnice
Přibližně 4 km jižně od Chudenic, za obcí Lučice, se nachází tzv. Bažantice, která byla založena roku 1719 šlechtickým rodem Czerninů z Chudenic a její areál zabíral mimo lesa i zemědělskou půdu a sahal dřevěným oplocením až k zámeckému parku Zámku Lázeň nad Chudenicemi.
V areálu je krásné sídlo fořta, soustava malých pstruhových sádek se dvěma rybníky na Bezpravovickém potoce. V pozdějších letech při zrušení nedalekého poutního kostela sv. Wolfganga byla postavena z kamene kostelního zdiva obvodová zeď obory a rozloha celé bažantnice byla výrazně zmenšena. Bažantnice leží v nadmořské výšce 450 m, o rozloze 17,9 ha a je chráněným územím od roku 1933. Předmětem ochrany jsou smíšené lesy, 300 let staré duby s průměrem kmene 250 cm a obvodem až 6 m.
Na skladbě dřevin patrná snaha lesníka docílit jejich pestrostí dokonalého prožitku při lovu. Zajímavá barokní stavba bývalé fořtovny, dosahující rozlohy malého zámku, dnes bohužel chátrá.
Je jistě zajímavé, že Chudenická bažantnice byla příčinou úsměvného konfliktu mezi vrchností a poddanými, jaký neměl v českých dějinách patrně obdobu. Tomu nesváru bylo dáno jméno „Kozí vojna“. Jak již sám název konfliktu napovídá, byla roztržka vyvolána zvířaty u nichž by člověk sotva hledal nějaké válečné umění - kozami. Koza totiž byla jedno z mála hospodářských zvířat, které bylo dostupné i obyčejnému chalupníkovi, a tak se není co divit, že i v Chudenicích jich bylo dostatek. Chudenické ženy je vyháněly na pastvu tak, jako se to dělo kdekoliv jinde. A stávalo se, že kozy si došly pro nějakou tu „chuťovku“ až do Bažantnice, kde ovšem nadělaly veliké škody.
A tak si správce Bažantnice Martin Babka ve svém dopise z roku 1734 stěžuje čerstvé vdově po Františkovi Josefovi Czerninovi hraběti z Chudenic, Marii Isabele, že „ ...pro kuroptví a bažanty chráním trní na mezích, ale všechno mi spásly ty ženské s kozami, i to boučí pod Pušperkem a u Lotrova, i smrkové sazenice skousat nechaly a do směsky pro bažanty, sotva vzešla, dvacet koz zahnaly. Proto prosím, aby náležitě byly potrestány, nebo ať bažantnici zruší, protože čtyřicet koz sežere kde co v lese zeleného“. Stížnost nezůstala bez odezvy. Hraběnka Isabela Czerninová, rozená komtesa Merode–Westeloo vydala okamžitě nařízení, že z panství musí kozy zmizet, s tím, že si je mohou ponechat jen ti nejchudší. Bylo sepsáno celkem 247 kusů dobytka, z čehož muselo být 123 utraceno.
Koncem května 1735 počala rebelie, jaká neměla v Čechách obdobu. Byli dokonce napadeni i hraběcí úředníci, kteří právě chtěli uvítat hraběnku Isabelu při příjezdu do Chudenic. Panský hejtman Bretschneider byl zajat i se dvěma mušketýry, které dav hodil do rybníka a hraběnku uvítal jen rozzlobený zástup vesničanů s mečícími kozami. Hraběnka patrně pochopila, že přeci jen přestřelila a vzpoura byla přehodnocena na „náhodu“ a kozy se již dále utrácet nemusely. V pozdějších hlášeních se úředníci zmiňují již jen o tom, že „kozy se na panství jen v mírném počtu chovají a myslivci škody pokutují“. Bažantnice byla ohrazena kamennou zdí a na „kozí vojnu“ se zapomnělo. Dnes již jen místní název „Kozí plácek“, nebo také „Kozí prd“ upomíná na místo, kde se vrchnosti dostalo od poddaných zajímavého uvítání.
Pramen: městys Chudenice